Listopad 2006

Sebezasvěcení 2

30. listopadu 2006 v 19:09 | Emo_Kid_Quasha
BUDETE POTŘEBOVAT:
Svíčku, Vonnou tyčinku, Misku s vodou, Sůl nebo polodrahokam, Místnost, kde můžete být sami a místo na nakreslení pentagramu.
Co potřebujete udělat sami se sebou - celý den jíst jen decentně a pít zelený, nebo bylinkový čaj, celý den nejíst maso! Dát si pořádnou koupel a na samotný rituál, který nezabere ani deset minut se svléci donaha.
Samotný rituál:
Postavte se do pokoje, kde máte klid a třeba puštěnou meditační hudbu. Na zem a nebo kolem sebe postavte všechno, co budete používat, (křídou, mečem, hůlkou) nakreslete pentagram. Tento pentagram na chvíli neopuštějte. Přivolejte si k sobě živly a všechny oblíbené bytosti nebo síly, bohy. Zapalte si svíci, tyčinku, smíchejte vodu se solí a touto svěcenou vodou se potom postupně dotkněte různých částí svého těla a říkejte přitom následující, nebo dle Všeho mínění upravenou formulku:
Žehnám nyní svým očím, ať vidí sílu moudrosti!
Žehnám svému nosu Aby cítil tvou vůni!
Žehnám svým ústům, aby směly vyslovovat tvé jméno!
Žehnám svým rukám, Aby směly léčit!
Žehnám svému srdci Aby smělo cítit tvou nekonečnou lásku!
Žehnám svému podbřišku, Abych dokázal/a plodit v harmonii!
Žehnám svým kolenům Aby má víra nikdy neupadla!
Žehnám svým nohám Abych směl/a chodit v míru
Nebudu nikomu nikdy škodit!
Uznávám zákon trojnosti a uvědomuji si, co teď dělám!
Prohlašuji se právoplatným: Čarodějem/čarodějnicí/Mágem/Léčitelem
A má víra v ... sílu/lásku/přírodu/boha a bohyni/....je silnější než kdykoliv předtím!
Rituál je u konce... Nyní jste zasvěceni:o) Vítejte ve světě kouzel!!

Sebezasvěcení

30. listopadu 2006 v 19:05 | Emo_Kid_Quasha
SEBEZASVĚCENÍ
- Jestli máte skutečně zájem, dlouhodobě se zabývat magií a čarodějnictvím a ne jen přihlížet, můžete projít zasvěcovacím rituálem. Tento rituál by se měl správně provádět v covenu, nebo skupině a měli by ho provádět kněz a kněžka. Pokud jste ale samostatný čaroděj/čarodějka, můžete provést sebezasvěcení sami třeba i u Vás doma.
- Je to zasvěcení o jisté víře, názorům a prohlášení, že s tímto souhlasíte. Je to jednou pro vždy a vzít zpět sice lze, ale je potřeba, aby to pro Vás udělal někdo, kdo se tímto již sám zabývá, a může to být složité.
- Také je ale jednou jisté, že jakmile sebezasvěcením projdete, jste plnohodnotný/ná čaroděj/ka a můžete se účastnit všech rituálů, všech kouzel a také máte právo vystupovat přímo na sabatech v kruhu.
- Měl by se samozřejmě provádět při úplňku a nebo na větší čarodějnický svátek - sabat, nebo na Vaše narozeniny.

Zásady správné magie

30. listopadu 2006 v 19:03 | Emo_Kid_Quasha
ZÁSADY SPRÁVNÉ MAGIE
· Nesmíš magii proti nikomu používat a v žádném případě nikomu ublížit!
· Použij magii k obraně ale ne k útoku!
· Konej pouze dobro a zapomeň na různé kletby!
· Buď trpělivá! Ke kouzlení musíš vynaložit úsilí ale nesmíš čekat, že se ihned vše povede
· Nebuď sobecká a nemysli při čarování jen na sebe! Zlé síly by se pak mohli obrátit proti tobě a několikanásobně ti tebou vyslané energie vrátit!!
· Když budeš dělat nějaké kouzlo pro kámošku, ne že si za to necháš zaplatit
· Když chceš aby se kouzlo vyplnilo musíš v něj věřit
· Nečaruj nikdy v hněvu, nenávisti nebo touze po pomstě - mohla bys pak litovat neuvážených rozhodnutí!
· Neuzavírej dohody s vyššími silami - třeba, že když získáš srdce svého idola, obětuješ přátelství s tvou kamarádkou!
· Neznesvěcuj posvátné předměty jako kříž, pentagram pliváním, pošlapáním apod.
· Neprováděj kouzla v jazyce, kterému dobře nerozumíš (např.latinsky) mohla bys pak docílit úplně jiného výsledku.

Co to vlastně je

30. listopadu 2006 v 19:01 | Emo_Kid_Quasha
Slůvko MAGIE vychází z řeckého slova MEGUS, které se dá přeložit jako VELKÝ.
Je to vlastněpřivolávání změn pomocí tajemných sil jako je kouzlení apod.
o V podstatě ale neexistuje jasné dělítko mezi kouzly bílé a černé magie, ale spíš záleží na úmyslu čarodějnice.
o S těmito negativními silami je lepší si nezahrávat!!!
o Pokud se chceš stát dobrou čarodějkou, musíš dodržovat taky určitá pravidla, jinak by se ti to mohlo vymstít!!!

Nějaká kouzla

30. listopadu 2006 v 18:58 | Emo_Kid_Quasha
VESELÉ ČAROVÁNÍ

Opravdová čarodějka se dokáže zasmát sama sobě.
A zná mnoho neuvěřitelných triků!
Kouzlo
Tvůj milý si tě nevšímá? Zkus tento trik!

Potřebuješ:
čokoládu
bílou svíčku
papír
tužku

Postup : DÁVEJ SI POZOR! TOTO KOUZLO FUNGUJE JEN PŘI ZÁPADU SLUNCE! Vezmi papír a napiš na něj své přání pro milého nebo pro kamaráda a jeho jméno. Pak papír zabal, aby vznikl obdélník. Vezmi si čokoládu a polož ji na papír. Pak ji sundej a řekni: "Nechť se přání splní!" Přitom svíčkou i čokoládou zatoč kolem dopisu ve směru hodinových ručiček. Uvidíš, co to udělá. Druhý den dej tomu svému tu čokoládu, ať ji sní... a jestli to nevyjde, určitě jsi to nedělala při západu slunce!

Dopis pro vyvoleného


Potřebuješ:
svíčku (jedno jaké barvy)
samozřejmě sirky
papír
červenou a modrou tužku, která se nerozpije
mističku s vodou
citronovou šťávu
nějaké doplňky - kdo jak chce


Postup:
Udělej si voskový otisk svého prstu. Na papírek napiš jméno nebo jen jeho iniciály - nejlépe každé písmeno jinou barvou červená-láska, modrá-věrnost. Do mističky s vodou dej citronovou šťávu, 2krát přeložený papír se jménem, otisk a možný přídavek např. cukr-sladké chvilky,...... Papírek vyndej a OPATRNĚ rozlož - jestli se roztrhne radši začni znovu!!! Nech uschnout a potom stačí vyčkat na chvíli, kdy si tvůj vyvolený nebude hlídat tašku. Papírek mu do ní dej a čekej.

Mě si vůbec nevšímal a teď (musím zaťukat) nám to klape jako na drátku!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Co je po smrti

30. listopadu 2006 v 18:55 | Emo_Kid_Quasha
Nejdůležitější otázkou, která zajímá po staletí lidstvo a trochu ho drží ve strachu je, jak dlouho žijeme, proč musíme zemřít, co je po naší smrti?
Když jsme na konci našeho života konečně nashromáždili dostatečné množství zkušeností, disponujeme majetkem, máme rádi a jsme milováni, tak proč vlastně musíme odejít ze světa živých? Zasvěcení je stráženo na obou stranách smrtí. Snad i moc víme, musíme odejít. Se smutkem a žalem zde pak zanecháváme ty, kteří si to nejméně zaslouží, naše děti, vnoučata, někdy i rodiče. Mnohokrát se ve svém životě ptáme "A co moji milovaní, kteří odešli před mou smrtí "tam", do další fáze života, do duchovního života. Uvidím je ještě? Kdo bude na mne čekat, až se tam vydám? Pluto! Pán smrti! Nebo snad Cháron? Mnozí se mnohokrát pokoušejí eliminovat přirozený strach člověka z tzv. nebytí či pominutí. Snad kromě těch, pro které je smrt, ať jejich vlastní, či druhých, vykoupením, protože jim po tělesné nebo duševní stránce přinese úlevu. Pro ostatní je však cestou, na kterou nejsou nikým a nijak připraveni. Smrt, jako jedna z možných forem odpojení jedince (objektu) od přívodu životodárné energie je děsivá pro miliardy lidí na celém světě.

Bylo někdy pro člověka období věčného života nebo věčné smrti? V knize knih se píše: " A hovoří Pán: ať zůstane moje duše navěky v člověku, jestliže on je tělo, ať je časem jeho života sto dvacet let."

Různými způsoby si lidé vysvětlují tyto řádky. Někdo je chápe jako symbol, jiní v nich hledají obsahový význam, takže si smysl textu každý vysvětluje jinak. Pokusme se najít doslovný význam, tedy, cíl našeho života. Kým byl člověk ve své podstatě když věřil Bohu, poslouchal ho, dostal možnost věčného života. Později, po porušení zákazu se stal nehodným nesmrtelnosti. Jestliže biblické události provází totožné časové měřítko, naskýtá se nám otázka, proč se zkrátil lidský život z 600 - 900 let na maximálně 100 let.

Možná byl příčinou příchod biblických obrů. Možná je přece jen pravdivý předpoklad, podle kterého výraz Otče náš, nám předkládá obraz více otců, více vesmírů, kde se náš svět nachází na nějakém nižším stupni hierarchie.

Je na zamyšlení, že postupně nás navštěvují obyvatelé jiných světů, z časových a prostorových rovin, ve kterých se samozřejmě nacházíme i my, ale ke kterým se ještě nedokážeme dostat. Pravděpodobně je to dobře. Možná jde ale o oblasti a světy kam doputuje naše zůstatková část po fyzické smrti.

Můžeme hodě číst o duchovních bytostech, které mají takřka věčný život a přežili mnoho lidských generací, kteří se mezi námi občas objevují v tělesné formě a v rámci možnosti nám pomáhají tak , jak nejlépe umí. V Bibli byl takovou výjimečnou osobou například Henoch.

Vraťme se však k otázce existence skutečné smrti. Jde snad o to, že to, co mi zde na Zemi prožijeme, je jen přechodem do následujícího cyklu, do světa bez těla, nebo do světa, který zachovává jen vědomí vlastního ega, odkud následuje po čase nová tělesná perioda, očisťující duši? Nevím.

Je možné i to, že se naše vědomí neprobudí po smrti zde na Zemi, ale na jiné planetě, možná na některé z naších sousedních planet. Odtud možná pocházejí ty zvláštní sny některých lidí.

Jsem přesvědčen o tom, že dnes používaná a chápaná Bible je jen nepatrnou částí jiného materiálu. Přesto obsahuje dostatečné množství informací, je vhodná na to, abych v ní lidská pokolení nacházela totožnost s dvěma světy a abychom si dovedli vysvětlit některá proroctví. Kdo totiž dnes vlastně ví a bude vědět, co je pravda kolem smrti všech živých forem.

Smrt je jen změna, transformace z fyzického do nefyzického, z nižšího do vyššího, z vnějšího do vnitřního, z času do věčnosti. Smrt je vrcholem jedné křivky. Ve smrti se lidé zbavují svého těla, jako se zbavuje had svém kůže. Od dávných časů je had, protože svléká svou kůži symbolem obnovy a vzkříšení.

Co říci na závěr? Až budete opět přemýšlet nad smrtí, tak si řekněte: Toto fyzické tělo, které tady sedí, nejsem já, ale je mé. Tyto pocity, které cítím, nejsem já, ale jsou mé. Tato mysl, která uvažuje, nejsem já, ale ona je moje. Jako kámen jsem zemřel a jako rostlina zase povstanu. Jako rostlina jsem zemřel a jako zvíře zase povstanu. Zemřel jsem jako zvíře a narodil se jako člověk. Proč bych se měl bát? Co vlastně ztrácím svou smrtí?

Posmrtný život

30. listopadu 2006 v 18:54 | Emo_Kid_Quasha
Nejrůznější lékařská péče nám může sice život prodloužit, ale nemůže smrt zrušit! Není smysluplné před tím zavírat oči. Proč existuje smrt, kde se vzala?!
NEJSME STVOŘENI PRO SMRT, ALE K ŽIVOTU
POSMRTNÝ ŽIVOT, CO NÁSLEDUJE PO SMRTI ?
NEBE
V životě každého člověka existují okamžiky vnitřního štěstí: prožitky harmonie, bezpečí, svobody, poznání, jistoty, síly, pokoje, radosti, lásky atd.... Toto vše je jen předtuchou toho, co to znamená "být v nebi", žít navždy "život v plnosti". Takto tušíme něco z tajemství, pro které jsme stvořeni, ke kterému můžeme dojít, a které se nám otvírá. Tajemství nové formy života.
PEKLO
Je to stav věčného zoufalství, nenaplnění, osamocenosti a nenávisti. Člověk do této bezvýchodnosti není nikým uvržen. Každý z nás se ale do ní může přivést sám, když se uzavírá do sebe a říká Bohu: "Já tě nepotřebuji, vystačím si sám..." Peklo neodporuje lásce Boží, ono je právě jejím odmítnutím. Láska se nemůže násilím vnucovat. Láska se stává bezmocnou tam, kde je odmítána. Peklo je důsledek odmítnutí Boha.

Děj filmu

30. listopadu 2006 v 18:50 | Emo_Kid_Quasha |  Zahadné...

Záhada Blair Witch

DĚJ FILMU
Film se odehrává v roce 1994, kdy se mladí studenti Heather Donahua, Joshua Lenart a Michael Williams rozhodli spolu vytvořit projekt o legendě - o čarodejnici v Blair Witch. Rozhodli se jej uskutečnit formou dokumentárního filmu, vyzbrojeni dvěma kamerami a zásoby jídla na dva dny, vyšli tito studenti vstříc nehostinnému Černému lesu. Natáčet budou téměř nonstop.
Předtím ale navštíví místní obyvatele s otázkou: "Co víte o záhadě Blair Witch?". Zdá se ale, že místní toho vědí dost, ale nechtějí nic říct. Krom Mary Brown. Tato labilní žena tvrdí, že o Marylandské čarodějnici ví a že ji viděla u Tappy Creek, kde se jí zjevila jako poločlověk - polozvíře - velká černá chlupatá obluda.
Místa hrobůMísta hrobů První noc proběhne v poklidu, další den naleznou studenti v lese 7 hromádek z kamení (všimněte si 7 hromádek a 7 mrtvých dětí = 7 symbolických hrobů). Od té doby nemají chvilku klidu.
Následující noc slyší kolem sebe kroky - jakoby jich bylo tisíce. Odváží se vylézt ven a uvidí na všech stromech uvázané něco jako štětky ze slámy. Divné zvuky přestaly a v domnění, že jsou to místní, se vrátili zpátky do stanu.
Další den je čas návratu zpět. Ráno nacházejí před stanem tři hromádky kamení - předurčující jejich osud (opět temná symbolika). Studenti zjišťují, že se ztratili. Mapa se ukázala jako špatný průvodce touto noční můrou. Nervozita se stupňuje. Najdou cestu zpět k autu? Nastal čas utáboření a naši studenti našli nejvhodnější místo. NĚKDE v Černém lese. Ve tři hodiny ráno je probudily již známé zvuky z předešlé noci, ale mnohem silnější. Po chvíli se začíná ze tmy ozývat dětský nářek. Heather to nevydrží a vyběhne ze stanu ... následně i oba zbývající studenti. Zoufalé sténaní přicházelo z každé strany. Zbytek noci přečkají daleko od stanu.
Další den ráno se vypraví zpět ke stanu. Stan je rozházený. Venku jsou Joshuovy věci......potřísněné modrým slizem. Joshua začíná tušit svůj chmurný osud. Dochází voda a zásoby jídla. Narůstající obavy se zdají být oprávněné. Záhadně se ztrácí mapa. Posléze se ukáže že Mike ji úmyslně zničil. Jediná naděje je jít dál. Po cestě naráží na strom ověšený panenkami Woodoo. K večeru zjišťují, že chodí v začarovaném kruhu. Dostávají panickou hrůzu. Stmívá se. Nezbývá než se utábořit. Únavou všichni hned usnou. Noc je podivuhodně klidná, probudí se až ráno.
Zděšeně zjišťují, že jeden z nich chybí - JOSHUA!!! Před stanem leží otýpka dřeva. Heather jej potají rozbalí - uvnitř je krvavý cár Joshuovy košile, zpanikaří, ale Mikeovi nic neřekne. Oba se jej snaží najít - bohužel bezúspěšně. Na tomto místě zůstat nemohou. Vydávají se opět na cestu s nadějí, že se Joshua objeví. Další beznadějný den. Rozbíjí tábor. Dnes už jen sami dva. Nemohou spát. Co se bude dít dál? Hluboké ticho protne Joshuův výkřik. Vybíhají ze stanu. Běží po hlase. V tom se před nimi objeví opuštěný polozbořený dům. Joshuovo sténání vychází z domu. Vcházejí dovnitř. Stále natačí na kamery. Vybíhají po schodech do horních pater. Na zdech jsou krvavé otisky rukou malých dětí. V tom se Joshuovy výkřiky začnou ozývat ze sklepa, jakoby si s nimi něco hrálo. Mike a Heather rychle spěchají na pomoc Joshuovi. Mike vběhne bezhlavě do sklepa. Heather se opozdí. Mike dostane ránu kamenem. Mikeovo tělo padá bezvládně na zem. V tom Joshuův křik ustane. Heather se ale nezastaví a vbíhá do sklepa. Uvidí Mikea stojícího čelem do rohu. Jakoby naznačoval její osud. Další rána kamenem. Heather padá na zem. Kamera ale natáčí dál ... .
Poté byly v základech domu nalezeny zakopané baťohy s nahrávkami. Nikdy nebyly nalezeny těla a případ byl uzavřen jako nevyřešený. Rodiče potom nahrávky prodali společnosti Haxan Films. Ti poté jen z těchto nahrávek vyrobili snímek s názvem Blair Witch Project.
PRAVDIVÝ PŘÍBĚH
Kde je pravda? Pravda je krutá. Vše bylo velmi chytře vymyšleno, nahrávky, případ ztracených studentů, masový vrah i kletba staré čarodějnice. Vše byl pouze chytrý marketingový tah producentů. Autoři byli obdivovateli Lovecrafta a snažili se natočit něco podobného. Film byl natáčen bez scénáře a z nedostatků učinili přednosti. Ovšem geniální byl způsob jak dosáhli autentické krystalické hrůzy a děsu. Poslali tři hlavní aktéry do lesů, každý den jim sdělili novou pozici, kam měli dojít a tam jim zanechali i jídlo. V noci je strašili házením kamínků na stan a pouštěním hrůzostrašných zvuků. Veškerý děs a hrůza všech herců byla skutečná, báli se a nevěděli, co je obklopuje. Když v poslední den našla Heather před stanem záhadný svazek klacíků s krví, byla opravdu vyděšená. Byla na pokraji zhroucení a bála se, že se jim opravdu něco přihodí. O tom, že herci narazí na opuštěný dům, herci nevěděli. Závěrečná scéna byla naprosto skutečná. Zoufalý křik Heather i pád kamery byl autentický. Ovšem v tu chvíli již bylo režisérům jasné, že dál jít nemohou. Natáčení skončilo.
Takže ve finále je jedinou záhadou tohoto filmu to, proč se v originále The Blair Witch Project překládal do distribuce po českým názvem Záhada Balir Witch.
Náklady byly pouhých 22 000 dolarů. Ovšem dojem reality i s dezinformační kampaní byl jedinečný, lidé chtějí věřit v záhady. Potřebují je.
Poznámka: Byl natačen i druhý díl s názvem Blair Witch 2: Book of Shadows (Blair Witch: Kniha stínů), který ovšem je standardním filmem s obrovskými náklady a který již tolik nezaujmul. Médii proběhla i zpráva o chystaném třetím dílu, ale protože tato zpráva nebyla potvrzena, předpokládám, že po neúspěchu druhého dílu bylo od záměru upuštěno.

Záhada Blair Witch

30. listopadu 2006 v 18:44 | Emo_Kid_Quasha |  Zahadné...
LEGENDA
Legenda vypráví, že u vesnice Burkitsville v Masylandu žila čarodějnice, jenž ke svým rituálům používala krev místích dětí, dokud ji vesničané nevyhnali.Ona se jim pomstila prokletím blízkého lesa a od té doby se tam ztrácejí lidé a dochází k podivným vraždám.
Roku 1734 několik dětí z vesnice Blair oznámilo, že je Elly Kedwardová zve domů a tam jim bere krev. Vesničané Kedwardovou obvinili z čarodejnictví ( oznámila to jizva na ruce malé Bertie) a vypíchli jí oči a vyhnali jí z vesnice uprostřed kruté zimy a uvázali ji ke stromu. Předpokládalo se, že umrzla v lese.
V roce 1809 vznikl kult Blair Witch a záznamy byly v knize, jenž byla k nahlédnutí do roku 1991 v muzeu Marylandské historické společnosti v Baltimore. Kniha byla značně poškozena a některé části byly nečitelné.
V roce 1824 byla na tomto místě založena vesnice Burkitsville. Hned v srpnu roku 1879 jedenáct svědku potvrdilo, že viděli bledou ženskou ruku, jenž stáhla do potoka Tappy Creek 11 - tilet Eileen Treacleovou. Tělo nebylo nalezeno a po třinácti dnech se v potoce začaly objevovat svazky klacíku s olejovitou substancí, takže se voda nedala pít.
V roce 1886 se ztatil 8 - letý Robin Weaver. Byl sice nalezen, ale nevrátil se jeden ze záchranců, jenž byl později nalezen u skály Coffin Rock vykuchaný, se svázanýma rukama a nohama.
V roce 1957 při každodenní pochůzce našli policisté vystrašeného chlapce, který jevil známky dezorientace a odvezli ho do nemocnice. Přivolaní detektivové zjistili, že chlapec se jmenuje Carl Brody a je už týden pohřešovaný. Na základě jeho výpovědi byl vzat do vazby 35 - letý Rastin Parr. Ve svém skrytém domku v lese byly nalezeny ostatky 7 dětí. Avšak Rastin Parr se odvolával na skutečnost, že vraždy mu poručil hlas stařeny, který slýchával ve snech. " Chytni dvě, tak aby jedno stálo tváří ke zdi a druhé přivaž na židli " říkávala. " Tak aby nezapomnělo žádný detail. To co učiníš, činíš v mé víře." Rastin Parr lovil děti na cukrátka, vždy jedno a jedno, tak aby v pokoji stálo jedno tváří ke zdi a druhé přivázal k židli ... pak jim do obličeje vyřezával s pomalou precizností zvláštní tvary a nakonec ... jim rozpáral břicho a v pomalých mukách nechal umírat. I několik dní, zatím co druhé dítě vše poslouchalo tváří ke zdi. Rastin Parr byl shledán způsobilý za své činy, byl obžalován a posléze odsouzen k smrti.

DĚJ FILMU
Film se odehrává v roce 1994, kdy se mladí studenti Heather Donahua, Joshua Lenart a Michael Williams rozhodli spolu vytvořit projekt o legendě - o čarodejnici z Blair. Rozhodli se jej uskutečnit formou legendárního filmu, vyzbrojeni dvěma kamerami a zásoby jídla na dva dny, vyšli tito studenti vstříc nehostinnému Černému lesu. Natáčet budou téměř nonstop.
Předtím ale navštíví místní obyvatele s otázkou: " Co víte o záhadě Blair Witch? " Zdá se ale, že místní toho vědí dost, ale nechtějí nic říct. Kromě Mary Brown. Tato labilní žena tvrdí, že o Marylandské čarodejnici ví a že jí viděla u Tappy Creek, kde se jí zjevila jako poločlověk - polozvíře - velká černá chlupatá obluda.
První noc proběhne v poklidu, další den naleznou studenti v lese 7 hromádek z kamení ( 7 hromádek a 7 mrtvých dětí = 7 symbolických hrobů). Od té doby nemají chvilku klidu.
Následující noc slyší kolem sebe kroky - jakoby jich bylo tisíce. Odváží se vylézt ven a uvidí na všech stromech uvázané něco jako štětky ze sláma. Divné zvuky přestaly a v domnění, že jsou to místní, se vrátili zpátky do stanu.
Další den je čas návratu zpět. Ráno nacházejí před stanem 3 hromádky kamení - pedurčující jejich osud. Studenti zjišťují, že se stratili. Mapa se ukázala jako špatný průvodce touto noční můrou. Nervozita se stupňuje. Najdou cestu zpět k autu?!? Nastal čas k utáboření a naši studenti našli nejvhodnější místo. NĚKDE v černém lese. Ve tři hodiny ránoje probudili již známé zvuky z předešlé noci, ale mnohem silnější. ZA chvíli se začíná ze tmy ozývat dětský nářek. Heather to nevydrží a vyběhne ze stanu... náseldně i oba zbývající studenti. Zoufalé sténání přicházelo z každé strany. Zbytek noci přečkávají dleko od stanu.
Další ráno se vypraví zpět ke stanu. Stan je rozházený. Venku jsou Joshuovy věci ..... potřísněné modrým slizem. Joshua začíná tušit svůj chmurný osud. Dochází voda a zásoby jídla. Narůstající obavy se zdají být oprávněné. Záhadně se ztrácí mapa. Posléze se ukáže, že Mike jí úmyslně zničil. Jediná naděje je jít dál. Po cestě naráží na strom ověšený panenkami Woodoo. K večeru zjišťují, že chodí v začarovaném kruhu. Dostávají panickou hrůzu. Stmívá se. Nezbývá než se utábořit. Únavou všichni hned usnou. Noc je podivuhodně klidná, probudí se až ráno.
Zděše zjišťují, že jeden z nich chybí- JOSHUA !!! Před stanem leží otýpka dřeva. Heather je potají rozbalí - uvnitř je krvavý cár Joshuovy košile, zpanikaří, ale Mikeovi nic neřekne. Oba se jej snaží najít - bohužel bezúspěšně. Na tomto místě zůstat nemohou. Vydávají se opět na cestu s nadějí, že se Joshua objeví. Další beznadějný den. Rozbíjí tábor. Dnes už jen sami dva. Nemohou spát. Co se bude dít dál? Hluboké ticho protne Joshuův výkřik. Vybíhají po stanu. Běží po hlase. V tom se před nimi objeví opuštěný polozbořený dům. Joshuovo sténání vychází z domu. Vcházejí dovnitř. Stále natáčí na kamery. Vybíhají po schodech do horních pater. Na zdech jsou krvavé otisky rukou malých dětí. V tom se Joshuovi výkřiky začnou ozývat ze sklepa, jako by si s nimi něco hrálo. Mike a Heather rychle spěchají na pomoc Joshuovi. Mike vběhne bezhlavě do sklepa. Heather se opozdí. Mike dostane ránu kamenem. Mikeovo tělo padá bezrádně na zem. V tom Joshuův výkřik ustane. Heather se nezastaví a vbíhá do sklepa. Uvidí Mikea stojícího čelem do rohu. jakoby naznačoval její osud. Další rána kamenem. Heather padá na zem, ale kamra natáčí dál.
.... Poté byly v základech domu nalezeny zakopané batohy s nahrávkami. Nikdy nebyli nalezeny těla a případ byl uzavřen jako nevyřešený... Rodiče potom nahrávky prodali společnosti Haxan Films. Ti poté jen z těchto nahrávek vyrobili snímek s názvem Blair Witch Projekt.
PRAVDIVÝ PŘÍBĚH ???
Kde je pravda??? Pravda je krutá. Vše bylo velmi chytře vymyšleno, nahrávky, případ ztracených studentů, masový vrah i kletba staré čarodejnice. Vše byl pouze chytrý marketingový tah producentů. Film byl natáčen bez scénáře a z nedostatků učinili přednosti. Ovšem geniální byl způsob jak dosáhli autentické krystalické hrůzy a děsu. Poslali tři hlavní aktéry do lesů, každý den jim sdělili novou pozici, kam měli dojít a tam jim zanechali i jídlo. V noci je strašili házením kamínků na stan a pouštěním hrůzostrašných zvuků. Veškerý děs a hrůza všech herců byla skutečná, báli se a nevěděli, co je obklopuje. Když v poslední den našla Heather před stanem záhadný svazek klacíků s krví, byla opravdu vyděšená. Byla na pokraji zhroucení a bála se, že se jim opravdu něco přihodí. O tom, že herci narazí na opuštěný dům, nevěděli. Závěrečná scéna byla naprosto skutečná. Zoufalý křik Heather i pád kameny byl autentický. Ovšem v tu chvíli již bylo režisérům jasné, že dál jít nemohou. Natáčení skončilo.....

Emo kids !!

30. listopadu 2006 v 18:30 | Emo_Kid_Quasha |  Emo Identifikace
EMO KIDS
Emo Kids se dají identifikovat velmi lehce...všechny jsou smutné a cítí se jako by je celý svět nenáviděl. Emo child má ale i sklon porozumět co se honí hlavou ostatním emo kids...

Who Emo Boy ?

30. listopadu 2006 v 18:28 | Emo_Kid_Quasha |  Emo Identifikace
Emo Boys
Emo Boys jsou kluci, kteří nechtějí následovat myšlenky středního proudu naší společnosti.
Emo Boys se oblíkaj do těsných kalhot a triček. Malujou si černý linky a mají hustý vlasy, které jim visí do obličeje.
Ačkoliv si hodně lidí myslí, že Emo boys jsou slaboši, co jenom brečí a pořezávaj si zápěstí,tak se velmi mýlí!!! Emo boys jsou kluci kteří se nestydí za svoje emoce protože společnost si myslí, že kluci nebrečí a vždy jsou silní. Proč se lidi vyhýbaj emo stylu?
Emo boys jsou velmi speciální a rozhodně ti nejsladší a nejkrásnější typy kluků, který můžete potkat!!! Vyjadřují se skrz umění a hudbu a mluví velmi lyricky. Emo boys poslouchaj například Silverstein, bright eyes, hellogoodbye, the used, My Chemical Romance, hawthorne neights, sugarcult.
Emo Girls

Who Emo Girls

30. listopadu 2006 v 18:27 | Emo_Kid_Quasha |  Emo Identifikace
Emo Girls
Emo Girl je dívka, která se oblíká v emo stylu, má emo(cionální) osobnost a poslouchá emo hudbu - stručně řečeno
Emo girls se vodí rády za ruce s ostatníma emo girls a emo boys, jsou většinu času smutný, nesmějou se moc často a jako emo boys se vám nechtějí dívat do očí.
Emo Girl má velmi tmavé vlasy střižené buď někde kolem ramen nebo do klasického emo sestřihu, který je krátký, vzadu špičatý s prudkou ofinou. Jejich vlasy sou velmi tmavě hnědé nebo černé, v hodně případech velmi světle blond - a zkrátka každá délka střihu je správná akorát musí být stále část obličeje zakrývána a to proto, že emo girls mají sklon být plaché, záhadné a nechtějí tolik ukazovat obličej. Obvykle mají hodně tmavě namalované oči.
Hodně emo girls jsou vegetariánkami nebo vegankami. Ačkoliv se hodně z nich oblíká jen v emostylu, je hodně emo girls smutných, pláče, píšou básně a mají sklon si řezat zápěstí. Všechno tohle schovávají nošením řetězů a náramků veselých barev.
Jejich oblečení spočívá v těsných džínách, obrácených a tmavě barevných tričkách někdy doplněný šálou. Obvykle mají pár piercingů a nosí hodně barevných doplňků. Některé dívky nosí hranaté brýle, jiné ne. Ale co emo girls skutečně nemají rády je,když si je pletete s goth. Emo a goth jsou velmi rozdílné tak prosím nedělejte tuhle chybu!
Na první pohled vypadaj emo girls smutně a zcela ztraceně a stejně jako emo boys chodí obvykle s hlavou dolů a nikomu se nedívaj do očí. Jinak emo girls milujou když se k sobě emo boys mají .....

Emo ABC

30. listopadu 2006 v 18:25 | Emo_Kid_Quasha |  Emo people





A is for Alone
Jako Osamělý................a vždy si stěžuješ, že to tak je

B is for Bracelets
Jako Náramky...........prostě nějaké ozdoby na zápěstí

C is for Crying
Jako Pláč

D is for Dyed Black Hair
Jako vlasy obarvené na černo

E is for Emotion
Jako Emoce.........a zveličování všeho co máš

F is for Floorpunch
Jako pád na dno

G is for Glasses
Jako brýle.........pokud možno s tlustými černými obroučky



H is for HeartBreak
Jako Zlomené Srdce

I is for the Intense Pain
Jako Intenzivní Bolest..............která pochází z neopětované lásky

J is for Jilted Lover
Jako Zhrzený Milovník

K is for Kissing

Jako Líbání..........a stěžuješ si, že se nemáš s kym líbat

L is for Labeling Yourself

Jako Sebehodnocení

M is for Mood Swings
Jako Houpající Se Nálada

N is for Never
Jako Nikdy................. nebudeš mít přátele, co se o tebe budou zajímat

O is for Old Man Pants
Jako Staré Pánské Trenýrky

P is for " Picked Last In Gym Class"
Jako "Poslední koho si ve třídě vyberou v tělocviku"

Q is for Questioning
Jako Výslech............... jestli máš vůbec nějakou cenu

R is for Remembering
Jako Pamatování Si................. času,kdy byly věci krásné a pak si stěžuješ jak tě tvuj život vyčerpává

S is for Sweaters
Jako Svetry

T is for Thrift Stores
Jako Levné Obchoďáky

U is for Underdeveloped Muscles
Jako Málo Vyvinuté Svaly.................. protože to je další cesta jak se stát EMO

V is for Veganism
Jako Veg*.........

W is for Whining
Jako Kňučení............. všechno je tak strašné a rodiče ti nemůžou koupit lásku kterou tak moc potřebuješ

X is for X-Girlfriends
Jako Bývalá..........a mluvíš o tom kolik bolesti ti přinesla

Y is for Your
Jako Tvoje............ ničemná existence

Z is for Zooming
Jako Zoom.......... ve tvém foťáku, protože jsi fotograf
zdroj-http://goodblocek.blog.cz/0607/emo-alphabet-ii

Emo styl oblékání

30. listopadu 2006 v 18:24 | Emo_Kid_Quasha |  Emo styl
Mezi nejoblíbenější barvy by velká část emo people zařadila černou,růžovou a bílou!Tyto tři barvy k sobě perfektně ladí.Na dalších místech v častém nošení je světlejší modrá a tmavší červeň:-)
Typický styl emo oblíkaní spočívá v těsných jeans ( kluci obvykle nosí dámské kalhoty), tmavé nebo růžové trička a volnější nebo v malé velikosti. Obvykle nosí pásky s jehlancovými trny nebo blýskavou sponu pásku jako doplněk. Taky nosí různé druhy návleků na ruce, jejich oblíbené boty jsou converse allstars a další plátěný...
Mno tak tadyten týpek je přesnej:-)
zdroj-http://emo3.blog.cz/0607/emo-clothes

What´s EMO !!! 2

30. listopadu 2006 v 18:23 | Emo_Kid_Quasha |  Emo Identifikace
pozn.-Tak tohle si určitě přečtěte!
------------------------------------------------------------
autorka-mjk99
Uvodem bych chtěla říci, že tento článek ( nenapadá mě jiné lepší pojmenování tohoto smělého počinu ) je určen především dnešní ( české ) zmedializované mládeži, která s nadšením navštěvuje myspace a vampirefreaks, kde obdivuje profily sladkých hochů a dívek, kteří na ně ve svém pruhovaném triku, patkou přes obličej a s korály na krku smutně hledí se slzami v očích, které jim rozmazaly oční linky. Pokusím se těmto " emokids " vysvětlit, proč je nějaké " emo boy kissing boy " a devadesátiprocentní bisexualita naprostý nesmysl, a že to rozhodně nejsou nějaké typické rysy hudebního stylu - ema.
Ovšem ráda bych tento článek věnovala i lidem naprosto nezasvěceným, kteří vnímají emo pouze jako jakousi maškarádu, která si obutá do tenisek a prohrabujíc si své tmavé vlasy, pomalu vykračuje ulicemi.

Přemýšlela jsem, jak tento článek zkonstruuji. Nakonec jsem dospěla k názoru, že nejrozumější a nejpřehlednější bude hned ze začátku vysvětlit, co je to emo ( emocore ), kde se vzalo a k čemu je vlastně dobré….
Zapomeňte na všechno, co jste doposud o emu věděli. Hotovo? Můžeme začít.
Emocore se vyčlenilo někdy v osmdsátých letech z Hardcore punku….Emo je tedy svým způsobem punk ( opavdu je to tak, nekrutte hlavami :) ). Jaký je tedy rozdíl mezi punkem a emem? V emu nastala hlavní změna ve zpěvu - zpěvák chvílemi křičí, sténá, nebo naopak šeptá - prostě prožívá hudbu ( emoce ). Emo je subkultura! Uznává tedy jakýsi životní styl a názory. Chce ovlivnit společnost, aby se chovala etičtěji a hummáněji - hlavně potom vůči zvířatům a přírodě jako takové. Proto se zajímá o politiku, ekologii a morální zásady. A i proto je zde snaha stát se sXe ( SxE ), což znamená " straight edge " - žádné drogy, tabák, alkohol ( někdy třeba i kofein ) a hlavně být veganem či vegetariánem. Také je tu samozřejmě silný " kult " DIY ( nebo-li " Do It Yourself " ), který spočívá ve vyrábění si různého oblečení, doplnků a pod. různými technikami…. Prostě je to snaha být, co nejméně závislý na konzumní společnosti, což je v undergroundu vcelku předpokládaná záležitost. To by bylo zhruba k životnímu stylu ( který má své kořeny samozřejmě v HC ).

Co se týče kapel….to je poněkud složitější. Jisté je, že mezi první " průkopníky " patřili Rites Of Spring, Embrace, One Last Wish, Husker Du, Dag Nasty a další…. Linie pokračuje kapelami jako jsou: Moss Icon, Heroin, Indian Summer, Sunny Day Real Estate, Elliott a mnoho - opravdu mnoho dalších. Pak nastává " problém "…. Přichází rok 2000 a názory se rozcházejí. Jako kdyby se posluchači rozdělili na dvě skupiny - první, která vyznává " old school " a ( v jejích očích ) popovější novinky odmítá. A druhá, která nechává scénu růst a nabalovat na ni takové kapely jako jsou: Fall Out Boy, Finch, From Autumn to Ashes, From First to Last, Funeral for a Friend, Hawthorne Heights, Matchbook Romance, My Chemical Romance, Panic! At The Disco, Silverstein, Something Corporate, The Starting Line, Taking Back Sunday, The Used a plno dalších. Je pravda, že některé nynější kapely, které jsou označovány za emo už dávají spíše na image, prodej desek a hrají, protože je muzika prostě baví. Názory, které emo chtělo říci už byly řečeny kapelami v devadesátých a dřívějších letech.
Co se týče mě - možná Vás to upřímně nezajímá, ale když už si o prázdninách dávám tu práci a píši tenhle článek, tak Vám to prostě řeknu, at chcete, nebo nechcete :P . Tedy, co se týče mě, tak v tom mám jasno i nejasno. Jak bych to řekla, aby to nevyznělo, tak , jak to stejně vyzní….Prostě, když potkám člověka, který zná a poslouchá kapely, které se řadí do old school, tak z něho mám hned lepší pocit, než z člověka, který zná pouze ony popové ( ano, jsou populární ) " novinky ", které ještě ke všemu viděl na MTV. Mám zkušenost, že ten člověk, který se spíše zabývá těmi kořeny ví o subkultuře asi tak ( abych nelhala ) o sto procent víc, než onen druhý zmíněný, který se ( aby bylo dílo dokonáno ) hned prohlašuje za strašného " emaře " ( mimochodem výrazy jako: emař, emokid, emoboy, emogirl, emopes, emotužka a emotoaletní papír mi taky zrovna " nevoní " ) Ale také znám lidi, kteří poslouchají kapely bez rozdílu, i když si je uvědomují a působí na mě rozumným dojmem. Já osobně poslouchám z ema pouze to, co se mi líbí a to, co mě nějakým způsobem ( avšak né vizáží ) zaujme. Ale na nějaké nynější kapely jsem už vysloveně alergická, snažím se soustředit na ty " starší " kapely.
Tak, to bylo tak stručně k emocore….na tom přeci není nic špatného, ne? Myslím, že člověk, který předtím o emu nevěděl zhola nic nemá po přečtení těchto řádků důvod se o emu vyjadřovat s opovržením, nebo s posměchem.( A také bych pro ně touto větou ukončila své povídání a poprosila je, aby si pamatovali, že emocore je poze všechno to, co jsem zmínila výše a nic víc! Pokud tedy budou pokračovat ve čtení, chci je upozornit, že následující řečené věci nemají s emocore NIC společného ).
---------------------------------------------------------------
Ano, milé děti, ted se dostanu k Vám :)
Ještě jsem zapomněla na ony emokids, které jistě ted doufají v odpověd, proč jsem se v historii ema ani slovem nezmínila o patkách, černém laku na nehty, depresích, smutném pohledu do země, barevných korálech, nadmíře bisexuálních chlapců, namalovaných srdíčkách na rukou, růžových teniskách, plakajících dívkách i chlapcích, žiletkách, pruhovaných tričkách a tak dále, a tak dále………….
Víte proč jsem se o těchto věcech ani jednou a ani slůvkem nezmínila?
PROTOŽE JE TO NESMYSL! A NEMÁ TO S EMEM NIC SPOLEČNÉHO!.....
Ano, mé zlaté domnělé " emokids ", přesně proto :)
Och, je mi jasné, že někomu jsem ted dvěma větami zničila veškeré idee o světě, zbourala jsem vše, pro co dosud žil, ano, jsem zlá, zlá mjk! Ale jsem také pravdomluvnáJ…Ruku na srdce, ( máte ho přeci tak velké a oevřené, jistě to pro Vás nebude problém ), chcete žít pro nesmysl? Chcete žít pro pózu? Chcete být všem lidem, kteří uznávají emo pouze pro smích? Chcete, aby se o Vás natáčela posměšná videa? Chcete, aby si všichni, kdo o emu prozatím nic nevěděli díky Vám pomysleli ( a to zcela právem ), že emo je ta největší pí*ovina, kterou kdy ve svém dosavdním životě poznali? Aby se všichni od této skvělé muziky a jedinečného ( a podle mě i správného ) pohledu na svět odvrátili jenom proto, že poznali nějaké pozérské emokids?
Zamyslete se nad sebou. To, co považujete za " emo módu ", to není žádná emo móda, vždyt vůbec nikdo neví, kdo to vymyslel! Kde se to vzalo, nebo z čeho to vzešlo? V emu panuje DIY kultura, sami si běžte něco ušít, uplést, vyrobit a né honem rychle kupovat řadové výrobky.
A taky bych byla opravdu velice ráda, kdyby mi někdo vysvětlil, jak jste přišli na tu bisexualitu…..zanechám ted veškerých faktů a přinutím Vás, aby jste použili mozek a zamysleli se. Jak si to představujete? Vždyt podle toho, co prezentujete je téměř každý " emo " kluk bisexuální nebo gay. To znamená, že, když poslouchám emo, tak musím být bisexuální? Co je tohle za blbost?!Nebo to mám chápat tak, že každý homosexuál ( či bisexuál ), který se narodí, tak je předurčen k tomu poslouchat emo? Čili bisexuál, který neposlouchá emo, vlastně ani není bisexuál! Měl by se za sebe stydět!….Nebo, já opravdu nevím, jak to mám pochopit. Nebo to je jen čirá náhoda, že všem bisexuálům na světě se líbí emo hudba? Vždyt to ani není z praktického a biologického hlediska možné, aby jich bylo tolik. Rozum do hrsti lidi!

A v neposlední řadě se dostanem k těm Vašim oblíbeným emocím, to je taky kapitola sama pro sebe. Pořád slyším, jak se oháníte tím, že pláčete a dáváte najevo svůj smutek proto, že se za to nestydíte, projevujete přeci EMOce. Myslíte si, že ted jsem si naběhla, že ano? Protože se v historii emocore o emocích zminuji. Houby s octem, milí přátelé. Nabyli jste totiž klamného dojmu, že emoce, které jsou opravdu bez diskuze spjaty s emem, se projevují právě tím, že si popláčete, když na Vás byl někdo zlý, když jste ztratily své pruhované " emo " ponožky, nebo když Vám došel lak na vlasy. Nesmysl, od začátku do konce nesmysl. Emoce, které jsou míněny v emocore přicházejí do popředí v souvislosti s konzumem a materialismem. Prostě a jednoduše se klade větší důraz na emoce a morální zásady.

Já vím, že jestli si ted mé povídání, čte někdo, kdo má profil nacpaný líbajícími se chlapci a dívkami v pruhovaných šatech, včera si nechal udělat piercing do rtu ( aby byl správný emák ), dnes předvedl rodičům hysterický záchvat pláče, protože mu místo mandarinek koupili pomernače a zítra se chystá obarvit svůj nový ( solidně emotivní ) sestřih vlasů na černo, tak pro něj bude jednodušší pomyslet si o mně, že jsem střevo, které neví, o čem mluví, než aby svůj způsob života ( znovu :) ) , nebo alespon svůj styl oblékání od základu změnil.
Milí pozéři, zamyslete se nad tím, vždyt underground a subkultura ( ke které se přeci hrdě hlásíte, protože tvrdíte, že jste emo ) vyžaduje po člověku originalitu a schopnost přežít v dnešním ( ano, já vím, tolik černém a vůči Vám tolik krutém ) světě. Ale Vy……Vy jste všichni stejní, jak na běžícím pásu, žádný nápad, žadná originalita, a když se vyskytne problém, tak se schoulíte do temného koutku a tam pláčete. Na jednom blogu jsem se dokonce dočetla, že jako správná " emogirl " musím chodit pomalu, nikomu se nedívat do očí a vypadat smutně - to snad ani nebudu komentovat, nehrajte na mě, že jste úplně pitomí a uznejte, že je to jedna z největších blbostí, jaké jste kdy četli.
Přestante se schovávat za Vámi uměle vytvořené jakési " emo ", nechci od Vás po tom, co si tohle přečtete, slyšet, že s tím souhlasíte, ale, že Vy nebrečíte, a že emo posloucháte, a že chcete pro přírodu to nejlepší - to můžete, ale bez té pitomé pózy! Také dobře chápu, že se chcete někam zařadit ( to každý ) a banda milých, vždy krásně nalíčených, upravených a čistě a hezky oblečených lidí ve Vás vzbuzuje pocit štěstí - který, jen tak mimochodem, stejně potlačujete, protože musíte být hrozně smutní a koukat se do země. Ale v ostatních to vzbuzje pouze posměch. Jestli se Vám to líbí, rádi se takhle oblékáte a rádi se přetvařujete, tak si tak pro mě za mě klidně i žijte, ale když už jste s tou umělotinou začali, tak to dotáhněte do konce a vymyslete si svůj vlastní uměle vytvořený kult a nazvěte si ho, jak chcete, ale přestante používat výraz EMO - protože Vy jste pravý opak, chováte se opačně, než je pro subkulturu typické. Jenom tím emocore ubližujete a to myslím zcela vážně.

Možná se Vám zdá, že to byla vyčerpávající snaha některým lidem otevřít oči, ale já jsem ještě zdaleka neřekla vše, co bych říci chtěla a je mi jasné, že někdo to opět nepochopí, i když to vidí černé na bílém ( respektive bílé na modrém ) a své pózy se nebude chtít vzdát. Právě proto mi chybí osobní kontakt, říci to člověku osobně a s patřičnými argumenty.
Pokud nevěříte mně ( což je od Vás velice neslušné, protože jsem nad tímhle článkem strávila tři hodiny ), tak se taky občas snažte získávat informace někde jinde, než na myspace, nebo VF.

Držím palce, ať z toho, co nejdříve ( pokud možno hned teď ) vyrostete.

mjk
-------------------------------------------------------------
pozn.-tak co na to říkáte teď?Já jen tiše souhlasím a myslim,že autorka vysvětlila mnohé.Proto by si z toho tzv.,,emaři" měli vzít příklad.Na druhou stranu,ale zase s pár body nesouhlasím-např.-dobrá tedy:růžová a barevná móda nemá s emem nic společného,ale proč by např.lidi nemohli nosit proužky a růžovou,když se jim líbí?A emo si říkat nemusí.Já nejsem někdo kdo se tahá v růžový a přesto o sobě prohlašuju,že emo jsem.Ale opět na druhou stranu-kdo přisoudil punku divoký sytý barvy a oblíbenou černou?Opět...bůhví kdo to vymyslel.(možná vo tom vim kulový,ale tohle je muj názor)Zkrátka nějakej magor vyšel v tomhle podobnym vohozu začal hrát tu svojí muziku punk a z toho podle všech vznikla punkmóda.Tákže abych to uzavřela-emáci i punkeři-ať si chodí v čem chtěj,ale ty typy a styl oblečení jim zkrátka už někdo přifařil.Sou to jen styly,kerý si tak začaly říkat.....Potom opět z části nesouhlasim s tima emocema.Emo je to proto,že v tý hudbě cítíte city.Toť vše,ale zase opět někdo k emu přidal emoce celkově(to by pak každej emák byl chcípák kerej brečí v koutku!)Ať už si autorka předchozího článku říká cokoliv,prostě si myslím,že ke každýmu typu music se časem nabalý určitý vlastnosti.Punk také už není to co býval:-(...mno a o emu tedy už ani nemluvím.Ti co se většinou dneska za emo považujou-nejsou proti cituji-namalovaných srdíčkách na rukou, růžových teniskách, plakajících dívkách i chlapcích, žiletkách, pruhovaných tričkách a tak dále, a tak dále…………. spíš si o tom myslí své...jako já.camaya

What´s Emo ?

30. listopadu 2006 v 18:20 | Emo_Kid_Quasha |  Emo Identifikace

Emo

Emocionální punk rock. Emo je široký pojem, který se vztahuje na mnoho odlišných druhů hudby. Punk ovlivněný emem není často nic jiného, než melodický, upřímný, emocionální punkrock. Ten často nemá žádné spojení s původním emem, který je charakterizován dlouhými táhlými songy s vokálním kontrastem mezi konvenčním zpěvem, lehkým šeptem, štěkavým řevem a pláčem nebo vzlykáním. Očistné osvobození emocí, které je extrémně mocné a dráždivé.
Příklady českých kapel : Ravelin 7, Thema 11, Sunshine, Amity, Albion

Co to je Ghotic

30. listopadu 2006 v 18:19 | Emo_Kid_Quasha |  Ghotic styl
Inu gothic,
to je způsob života, způsob myšlení, oblékání, líčení. Gothic lidi spojuje záliba v temnu i když ona to záliba není tak docela, je to naše součást, je to druh depresivní, temné poezie, je to temné umění s nádechem smrti, je to styl hudby. Zkrátka a dobře, je to temnota, která je všude kolem a gothik dokáže z této temnoty udělat něco naprosto fascinujícího a krásného. Slovo Gothic pochází z anglického ghost=duch, bude to pravděpodobně od našeho vzhledu a zálibě v hřbitovech :)
Většinou ale lidé náš pohled na svět nechápou, zdáme se jim být šílení. také o nés kolují různé pověry, které nejsou pravdivé. Snad nejaký pomatený psychopat kdysi neco udělal a řekl, že to on může, protože je gothik...Také se říká, že gothici jsou satanisté, musím říct, že já osobně satanista jsem, ale také jsem pohanka. Ale najde se spíš větší množství křesťanů gothiků, než satanistů. Ale nejvetší počet Gothiků nemá žádnou víru.
Gothika je tedy způsob jak být sám sebou, jak se cítit dobře v tom, co nás baví bez omezování. Je to způsob nalezení krásy v tom, co ostatní považují za strašné a smutné. A nepotlačování temnoty v sobě, kterou máme vrozenou. Neexistuje žádná definice goths, liší se každý i když máme většinu vlastností společných. Nikdo se nestává gothikem, každý pravý gothik se jím už rodí.
Gothici mají také jednu ůžasnou schopnost a to je brát lidi takové, jací jsou, nemusíte si před námi na nic hrát a bát se, že nás vyděsíte, my vás stejně prokouknem a když se nám už ukážete v pravém světle, budeme na vás mít stejný názor. Jediné, co nesnášíme jsou pomluvy, přetvářku a povýšenost, zradu.
Také bych chtěla vyvrátit fámy o tom, že gothici jsou jen blázniví puberťáci. Podle lidí jsme blázni, trpíme depresemi, máme zálibu v černé barvě, v depresivních obrázcích a poezii, podivne temné hudbě. V noci se vydáváme ven, chodíme na hřbitov a fascinuje nás nadpřirozeno a smrt...V podstatě to je pravda, ale nám se nezdá, že děláme něco jinak, něco šíleného. My prostě takto žijeme a vyhovuje nám to. Většina goths pubertu jako takovou neprožila, dospěli dřív a chápou věci, které jsou jejich vrtevníkům utajené. Gothici nejsou jen puberťáci, gothici jsou i dospělí lidé, důchodci, jen to u nich už moc nepoznáte. Bílo-černý make-up vyměnili za práci, nebo stařecké hole, nemají potřebu se ukazovat, ale v duši a nitru jsou goths pořád, jen vizuálně je nepoznáte.
Gothici mají deprese a jsou posedlí smrtí...Tohle si také lidé myslí, stačilo, když jsem řekla otci, že jsem Goth a on se mě ptal, co to je a než jsem mu to stihla vysvětlit, přišla matka a řekla: ' To neznáš? Gothická mládež, to jsou ti, jak chodí po tmě na hřbitovy a to její černý oblečení...' Nu dobrá, měla částečně pravdu, ale jen na ten nepatrný okraj životů Goths. Ale řekněte, jestli si tohle o nás lidé myslí, tak se jim ani nedivím, že si myslí, že jsme šílenci. Ale vraťme se k depresím a smrti. Převážná většina Goths má deprese, nejčastěji endogenní, na stránkách o nich bude řeč. Tyto deprese nás provázejí a pravděpodobně se jich nezbavíme, ale pomáhají nám tvořit naše temné, depresivní umění. A co se týká smrti, opravdu nás fascinuje, my se jí ale nebojíme, bereme ji jako součást života a žijeme s ní.
Takže k závěru bych chtěla napsat, že ten, kdo není Gothik tento článek nepochopí úplně, jen ten, co v tom žije.
Vaše Judyth
pozn.-Tohle o gothickém stylu života napsala holka,kterou neznám,ale celkem ji obdivuju.Ona gothickou žije,takže myslím,že lepší článek na toto téma jinde nenajdete.Jestli někdy zabloudí sem na moje stránky,tak se jí velmi omlouvám za kopi:o)!Pokud se na její stránku chcete podívat,tak jí naleznete v oblíbených odkazech jako-Judyth Viva Gothic!

Sebepožkozování ....co to je ?

30. listopadu 2006 v 18:18 | Emo_Kid_Quasha
Sebepoškozování není nic, o čem by lidé příliš hovořili, ale to, že postihuje 2 - 3 miliony Američanů značí o závažném problému. Týká se zejména žen a dívek ve věku 13 - 30 let, ale ubližovat si může kdokoli bez ohledu na pohlaví, věk či finanční situaci.
Lidé, kteří si ubližují, si obvykle nepřejí umřít. Působí si zranění úmyslně, jakýmkoli způsobem, obvykle v reakci na stres nebo trauma, ale ne s cílem se zabít (to neznamená, že se myšlenky na sebevraždu obecně neobjevují, spíše naopak).
Některá zranění mohou být účelně způsobena kvůli pozdějším jizvám, které jsou trvalé. Toto je známo jako "syndrom záměrného sebepoškozování" Tomuto problému ani profesionálové zcela nerozumí. Zdá se jim to být nejčastějším jevem mezi lidmi, kteří byli obtěžováni nebo sexuálně zneužíváni v dětství či pocházejí z neharmonických rodin. V jakékoli situaci se sebepoškozování zdá být účinným vyjadřovacím mechanismem anebo "řešením".
Sebepoškozující užívá ublížení si jako prostředek uklidnění, kontroly, anebo procítění čehokoli. Sebeublížení ovšem není "zdravým" a "správným" vyjadřovacím mechanismem - je to sebezničující zvyk, který ukazuje, že se druhý člověk ocitá v temnotě, složité duševní situaci anebo osobním problému.
pozn.-jen chci říct,že kdo to neprožívá...nikdy sebepoškozování úplně nepochopí...
...další obrázky naleznete v galerii- krev & smrt:-(
zdroj-http://www.sebeposkozovani.ath.cx/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=3

MCR-fota

30. listopadu 2006 v 17:11 | Emo_Kid_Quasha |  Photos band

Fotky

30. listopadu 2006 v 13:23 | Emo_Kid_Quasha |  Simple Plan